Certifikovaná metodika NmetC pro účinnou vzdělávací intervenci v oblasti udržitelné spotřeby pro ZŠ

1. Obsah datového souboru
Datový soubor obsahuje výsledky intervenčního kvaziexperimentu zaměřeného na ověření účinnosti vzdělávací metodiky NmetC. Data byla získána prostřednictvím:
- Vstupního dotazníku (pre-test): Mapoval výchozí znalosti, postoje a návyky žáků před zahájením výuky.
- Výstupního dotazníku (post-test): Sledoval změny ve stejných parametrech po absolvování vzdělávací intervence.
- Respondentů: Celkem se zapojilo 408 žáků 3., 4. a 5. ročníků základních škol.
<br>
<br>
2. Cíl výzkumu
Hlavním cílem bylo ověřit účinnost vytvořených interaktivních vzdělávacích materiálů (např. digitální učebnice Nosit s rozvahou) v reálném školním prostředí. Výzkum se zaměřil na:
- Změnu v postojové a motivační rovině žáků.
- Zvýšení úrovně znalostí v oblasti udržitelné spotřeby.
- Posílení behaviorálního rozměru vzdělávání (přechod od pouhých informací k uvědomělému jednání).
<br>
<br>
3. Obsah výzkumu (tematické okruhy)
Výzkum a následná výuka se soustředily na tři klíčová témata:
- Re-use: Opětovné využívání funkčních předmětů.
- Upcyklace: Kreativní přetváření starých věcí na nové s vyšší hodnotou.
- Slow fashion (pomalá móda): Alternativa k rychlé módě, důraz na kvalitu, trvanlivost a etiku výroby textilu.
- Praktické dovednosti: Správná péče o oděvy a obuv, orientace v materiálech a symbolech na štítcích.
<br>
<br>
4. Organizace výzkumu
Realizátoři: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně a společnost GREEN solution s.r.o.
Financování: Technologická agentura ČR (TA ČR) v rámci programu SIGMA.
Regionální zastoupení: Sběr dat probíhal na školách v 8 krajích ČR (Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Ústecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Jihočeský kraj, Liberecký kraj), což zajistilo různorodý sociální kontext.
Časový rámec: Intervenční fáze (samotná výuka) probíhala v období únor–červen 2025.
Hlavní zjištění: Výzkum prokázal, že interaktivní přístup vedl k výraznému posílení jistoty postojů (dramatický pokles odpovědí „nevím“) a k signifikantnímu nárůstu znalostí. Například porozumění pojmu slow fashion se u žáků zvýšilo z 42 % na 86 %."